Dospívání je velmi těžké nejen pro odrůstající děti, ale i pro jejich neméně ztrápené rodiče, kteří si uvědomují, že bezstarostné dětství je to tam, a přímo před nimi se rodí dospělý člověk. Tato chvíle, kdy už děti nejsou dětmi, ale stále ještě nejsou dospělé, může být velmi komplikovaná a i tam, kde se dřív zdálo, že problémy s komunikací nemohou nikdy přijít, se mohou objevit.
Těchto šest tipů vám pomůže udržet blízký vztah s vašimi dětmi i v tomto nelehkém, bláznivém období:
Zapomeňte na to, že děti budou poslouchat na slovo, jako dřív. Pokud je o něco požádáte, jednejte s nimi jako se sobě rovnými. I kdyby se vás desetkrát zeptaly, PROČ to mám udělat, jděte jim příkladem a desetkrát jim v klidu vysvětlete své důvody. Neberte si jejich odmlouvání osobně. Právě prochází vývojem, který je nezbytný pro to, aby se staly zdravými a nezávislými jedinci.
Váš a vašich dětí. Jsou naprosto rozdílné. V každém z nich existují jiné hodnoty a jiné priority. Nezlobte se na potomka proto, že byl ráno hodinu v koupelně, a vy proto přijdete později do práce. Pochopte, že pro dospívající dívku jsou její měnící se křivky velkým rozdílem v tom, jak byla vnímána dřív a jak je teď. Než vyjde z domu, musí se proto ujistit, že je vše v pořádku a to, bohužel, zabere chvilku u zrcadla. Stejné zdržení může vyvolat třeba taky zdánlivě bezvýznamný pupínek na obličeji. Buďte trpěliví!
Být dobrým posluchačem zahrnuje:
Všechno kolem, i uvnitř nich samotných, se mění. Dospívající potřebují být ujišťovaní, že je všechno v pořádku a že se vše odehrává tak, jak se odehrávat má. Všímejte si i maličkostí – dobré známky ve škole, hezkého úsměvu, úspěchu, který dosáhli a vyvažujte to tím, co psychologové nazývají „bezpodmínečné pozitivní údery“, které se zaměřují na to, jací jsou. „Jsi tak chytrý, jsem na tebe hrdý, miluji, jak jsi talentovaný, hezký, úžasný, mám tě rád“
Vaše děti rostou v jedinečné osobnosti. Není to vzrušující? Zacházejte s nimi jako s rodícím se novým přítelem. Poznávejte jejich záliby, co mají a naopak nemají rádi, co je dělá šťastnými a jaká hudba, kapely a celebrity je inspirují.
Místo toho, abyste se zeptali: „Jak bylo ve škole?“, buďte konkrétní: „Co dneska ta matika?“ „Jak se ostatním líbila tvoje slohovka?“ „Co bylo k obědu?“
I když to nepřiznají, mají určitou pravidelnost rádi. Vyberte spolu pravidelný termín pro procházku s mámou, hodinku basketbalu s tátou, nebo společné rodinné výlety. Výzkumy potvrdily, že rozhovory, které vznikají přirozeně a nenuceně právě při volných chvílích, pomáhají dětem lépe sdílet s rodiči jejich emoce.
Copyright fotografie pixabay.com