Potvrzeno: zahájení práce před 10hodinou je nebezpečné!

Někdo vstane ve čtyři hodiny ráno a je odpočatý. Jinému nestačí ani dvanáct hodin spánku. Každý jsme jiní. Může za to naše genetická vybavenost, zvyky i způsob života. Co se s námi ale děje, pokud nedáme našemu tělu dostatečný odpočinek, a ještě ho zatížíme prací?

Doktor Paul Kelley z Oxfordské univerzity nedávno učinil zajímavý objev, který pravděpodobně postihuje většinu z nás. Věnoval se výzkumu vlivu různých situací na člověka. Výsledkem bylo, mimo jiné, zjištění, že zahájit práci před desátou hodinou ranní, je prožitek podobný mučení.

Každý z nás má totiž v sobě cikardiánní rytmus, který nám určuje, kdy máme usnout a kdy vstát. Ten sám o sobě do jisté míry můžeme sami ovlivnit, nicméně pořád jen v určité míře. Pokud se tedy budeme pravidelně nutit probouzet dřív, než je naše tělo, i mysl připravená, budeme se neustále dostávat do stresu, který má na naše zdraví mnoho trýznivých a škodlivých účinků.

Doktor Paul Kelley testoval svoji teorii ve Velké Británii, kde kvůli jeho výzkumu přesunuli začátek vyučování na místní škole z 8:30 na 10:00 hodin. Výsledek byl zajímavý! Po měsíci výzkumu se výrazně zlepšila úroveň docházky, celková produktivita a rapidně klesla nemocnost studentů. Doktor Paul Kelley došel k závěru, že brzké ranní vstávání je velmi škodlivé pro tělní systém, protože ovlivňuje emocionální, tělesné i myšlenkové pochody v těle.

Tak proč se stále mučíme?

Osmihodinová pracovní doba byla zavedená na počátku 20.století. Účelem byla maximalizace produktivity ve výrobě, bez ohledu na potřeby lidského těla, které se chce přirozeně přizpůsobovat slunečnímu záření, místo diktátu nadřízených. Od této doby se naneštěstí v tomto ohledu nic nezměnilo, takže stále ještě nemůžeme naslouchat hlasu našeho těla.

Nedostatek spánku a přepracovanost vede k nadměrnému požívání energetických nápojů, kávy a alkoholu. Stále častější jsou civilizační choroby a syndrom vyhoření.

Kdyby mohli všichni naslouchat svému tělu a probouzet se tak, jak je to pro nás přirozené, naše práce by byla mnohem víc produktivnější, cílenější a celkově bychom byli šťastnější a spokojenější.

Copyright fotografie pixabay.com